Druhy piva

Pivem se rozumí pěnivý nápoj vyrobený zkvašením mladiny, připravené ze sladu, vody, chmelových hlávek, upraveného chmele, nebo chmelového extraktu, který vedle kvasným procesem vzniklého alkoholu (etylalkoholu) a oxidu uhličitého obsahuje i určité množství neprokvašeného extraktu, slad lze do výše jedné třetiny nahradit cukrem nebo extraktem ječného šrotu, upraveného ječmene, rýže nebo kukuřice.

Základní druhy piva na území ČR

  • Světlé výčepní
  • Český světlý ležák
  • Polotmavý ležák
  • Tmavý ležák
  • Pšeničné pivo
  • Světlé speciální pivo
  • Polotmavé speciální pivo
  • Tmavé speciální pivo
  • Pšeničná piva silná
  • Speciální piva silná
  • Pale Ale
  • India Pale Ale
  • India Black Ale
  • Silná svrchně kvašená piva
  • Stout

Piva dále můžeme dělit z několika hledisek

  • kvašení
  • stupeň
  • obsah alkoholu
  • barva
  • hořkost

Kvašení

  • spodně kvašené Ležák (Lager)
  • svrchně kvašené Ale

Ležák – spodně kvašená piva

Světově nejpopulárnější způsob výroby piva. Slovo „ležák“ znamená, že pivo po kvašení leží v chladu. Tyto piva jsou tradičně spodně kvašená za nižších teplot než svrchně kvašená piv. Nejčastěji při teplotě mezi 5 až 9 °C, následně zrají a jsou skladovány při teplotě blízko bodu mrazu. Skladování v chladu bylo původně způsobem uskladnění piva v jižních částech Evropy, kde bylo takřka z důvodů letních veder v létě nemožné pivo uvařitm z důvodu vysokých letních teplot. Až rozvoj technologie chlazení umožnil vaření piva ve velkém objemu celoročně.

Ale – svrchně kvašená piva

Svrchně kavšená piva kvasí při vyšších teplotách než ležák. Většinou jsou piva typu Ale svrchně kvašena při teplotách v rozmezí 15 a 25 °C. Ke kvašení jsou použity kvasnice, které především stoupají do horní části pivoarské spilky(kvasné nádoby). Nové technologi kvašení již umožňují tento druh piva vařit i s kvasnicemi, které kvasí – klesají ke dnu kavsné nádoby. Svrchně kvašená piva se vaří především ve Velké Británii, zde má vaření dlouholetou tradici a jednotlivé regionální piva mají svůj osobitý charakter piva. Vaří se vešekrá škála chutí a barev – polotmavé (méně hořké), hořké, světlé, hnědé nebo pšeničné.

Stupeň

Síla piva se rozlišuje podle dvou základních hledisek:

  • stupňovitosti
  • obsahu alkoholu

Stupňovitost vyjadřuje procento extraktu původní mladiny(% EPM) v uvařeném pivě, nevyjadřuje tedy obsah alkoholu.

Dle platné legislativy se musí každé uvařené pivo označit hmotnostním procentem extraktu původní mladiny v procentech – např 10 % EPM, případně slovně viz tabulka. 

Mladina je extrakt, který vzniká v určité fázi výroby piva.  Mladina prochází chmelovarem a je připravena ke kvašení v pivovarské  spilce. Mladina, ze které pivo vyrábí, je průběžně kontrolována a měří se množství cukru v extraktu. Tento údaj se vyjadřuje v hmotnostních procentech.

Příklad výpočtu: Pokud u vzorku 1000 mililitrů mladiny zjistíme 100 gramů rozpuštěných cukrů, odpovídá výpočet podílu extraktu 10%.

Na průvodních dokladech k pivu a etiketách pivních lahví se stupeň zaokrouhluje na celé číslo směrem dolů. Nejznámější označení na etiketách klasických pivních lahví je „Desítka“ nebo vyjádřeno číslicí 10 °. Takto označené pivo obsahuje 10 % extraktu mladiny(EPM)

Značení piva podle stupňovitosti:

Lehké pivo = obsahuje max. 7,99% EPM

Výčepní pivo = rozmezí 8 až 10,99% EPM

Ležák pivo = rozmezí 11 až 12,99% EPM

Speciální pivo = 13% a více EPM

Porter pivo = 18% (tmavá barva)

Obsah alkoholu

Nealkoholické = maximálně 0,5% alkoholu

Mmírně alkoholické = max. 1,2%

Orientační obsah alkoholu v konkrétních pivech

Svijanská desítka 10 ° = 4%

Svijanský fanda 11 ° = 4,8%

Svijanský rytíř 12 ° =  5%

Kvasničák 13 ° = 6%

Svijanský kníže 13 ° = 5,6%

Baron 16 ° = 6,5%

Svijanské fitness = 3,2%

Barva piva

Základní dělení piva podle barvy:

  • světlé
  • polotmavé
  • tmavé

U spodně kvašených piv platí, že čím tmavší pivo, tím má pivo sladší chuť.  Chuť a barvu ovlivňuje karamelový slad. U svrchně kvašených piv toto pravidlo neplatí. Nasládlou chuť najdeme i u světlých piv a černé pivo Scout je silně hořké bez náznaku karamelu.  Tto chuťi je dosaženo tím, že slad při sušení není karmalizován a je pouze sušením zabaraven. Tmavá barva je velice intenzivní a k obarvení várky piva stačí velmi malé množství.

Při výrobě piva v pivovarech se pro určení barvy piva používá barevná škála. Barva se měří v jednotkách EBC, připadně SRM, lovibond.

Plzeňský prazdroj má 10 až 12 EBC
Tamvá piva mají kolem 100 EBC
Scout má až 250 EBC

Barva se měří i u sladu, čímž se dopředu určuje výsledná barva vařeného piva.

Pivo lze dále dělit na další podskupiny

Všechny klasické typy piva pocházejí z Evropy, přičemž mnoho z nich odráží dlouhá staletí starých místních kulturních tradic.

Pivaři si mohou vybrat z velké nabídky evropských typů piva – ležáky, různě kvašená piva, lambik piva, tmavá piva, pšeničná piva atd. Některá piva jsou světla jiná tmavá a polotmavá.  Pivoarnictví se stále rozvíjí a díky tomu existuje celá řada různých chutí a vůní.

a) Alt

Alt je německé slovo pro „tradiční“ nebo „starý.“ Jedná se o druh piva vyráběný hlavně v okolí Düsseldorfu a několika dalších městech na severu Německa. Pivo má tmavě měděnou barvu a je vyráběno svrchním kvašením.

b) Biere der Garde

Svrchně kvašené pivo ze severu Francie, které bylo obvykle vyráběno do zásoby. Původně bylo vyráběno na farmách, nicméně dnes už tento druh piva vyrábějí komerční pivovary. Pivo se nejčastěji prodává ve skleněných lahvích s korkovým uzávěrem. Toto pivo má měděnou či zlatou barvu.

c) Ale v soudku (Cask Ale)

Velká Británie má druh piva, které se nevarábí prakticky nikde jinde na světě. Jedná se o „Ale“ v soudcích neboli skutečný Ale. Toto pivo je nefiltrované a nepasterizované.  V současné době toto pivo zakoupíte také v Belgii, Německu a Francii.

d) Lambik (Lambic)

Chuťově jedinečná divoká piva produkovaná především v Belgii formou spontánního kvašení. Výsledným produktem je obvykle Gueuze (vzniká řezáním mladých a starých Lambiků). Dalšími variantami jsou Faro (slazené), Kriek (třešňové) nebo Framboise (malinové).

e) Pivo plzeňského typu (Pilsner)

Dobře známý světle zlatý nápoj, který se vaří napříč celou Evropou. Jedná se o nejpopulárnější druh piva v celé Evropě a pravděpodobně i na světě. Například Stout a Porter jsou příklady klasického stylu Ale vařeného z tmavého praženého sladu. Právě díky této ingredienci tato piva získávají svou odlišnou černou barvu.

f) Trapista (Trappist)

Silné pivo uchovávané v láhvích. Je vyráběno v trapistických klášterech přímo mnichy či minimálně pod jejich přísným dohledem. Produkovat tento typ piva může pouze 6 klášterů v Belgii a 1 klášter v Nizozemsku, Rakousku a USA.